Cesta

Marta Kubišová

F#Dneska už G#nám žádný nepoví, C#kdopak ji tam dal,
harmoniku F#kdo dal do křoG#ví a kdo na ní C#hrál.
La-la-la-la, F#la-lá-la-la-G#lá, la-la-la-la-C#lá,
la-la-la-la, F#la-la-la-la, G#lá, la-la-la-la-C#lá.
C#mUž nikdo neví, kdo jí F#mhýčkal na rukou,
G#7chlubil se její perleC#mtí,
k přečtení není ani F#mnápis azbukou,
kdopak C#mví, kdo D#7písně na ní HEhrával ?
F#mO hloubce Htůní v očích Edívky copaté,
F#mo břízách Dbílých jak G#sníh.
C#mO cestě, která končí F#mv louce zaváté,
G#o cestě stepí na C#mkoních.
Harmonika v Akřoví dožíHvá, ztratila už Edech,
už se jenom Avětrem zachvíHvá, prostřelený Eměch.
Už nikdo neví, kdo jí hýčkal na rukou,
chlubil se její perletí,
k přečtení není ani nápis azbukou,
kdopak ví, kdo písně na ní hrával ?
O jarních vodách, které cestu zaplaví,
o lidech dobrých i zlých,
o cestě, která věčným steskem bolaví,
o bílých křížech na polích.
Harmonika v křoví dožívá, ztratila už dech,
už se jenom větrem zachvívá, prostřelený měch.
C#Jarní vody, F#duše, cesta,
G#kůň, kdo to vlastně C#hrál,
dívčí copy, F#louka, oči G#tůň,
a co bylo C#dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:23:29.243+00:00
Výsledky hledání: